Historie

První písemné zmínky o Klášteře Hradišti jsou z poloviny 12. století. Na skalnatém ostrohu nad soutokem Zábrdky s Jizerou byl založen cisterciácký klášter. Předpokládá se, že cisterciácký řád sem uvedl zdejší mocný rod Markvarticů. Jméno převzal po místu kde se nalézal – Gradis, či Greisch. Od r. 1351 Gradis Monachorum – Hradiště Mnichové. Tento název dostalo i městečko vzniklé později v sousedství.

První mniši žili skromně, převážně zemědělskou činností, později také obchodem a řemesly. Jak se klášter rozvíjel po hospodářské stránce začínali od 13. stol. stavět mohutné raně gotické budovy a především velký opatský chrám. Ze kterého se do dnešních dob zachoval jen zlomek – a to severní portál, který patří k jedinečným vstupním architekturám raně gotického slohu v celé str. Evropě. Dále tu na druhém nádvoří dnešního pivovaru můžeme nalézt opěrnou zeď s kryptou a několika románskými okny. Památky po klášterních budovách můžeme najít v muzeích v Mnichově Hradišti, Liberci a Národním muzeu v Praze.

Velký majetek mnichů a tyto stavby s chrámem byli zničeny a ztraceny r. 1420 za husitských válek. Zbytky byli použity při stavbě zámku v 16. stol. Přenesením pivovaru do zámeckých budov po požáru r. 1869 byly zničeny i další zbytky klášterních staveb.
Po konci husitskych válek se již mniši nevrátili. Panství bylo rozděleno na mnoho menších. Majitelé se střídali. V první pol. 16 stol. patřilo hradišťské panství pánům z Vartmberka. Roku 1556 jej koupil Jiří z Labouně a dal na místě kláštera vystavět renesanční zámek. Okolo r. 1560 byl postaven i laický farní kostel v pozdně gotickém slohu. Pozůstalí tohoto rodu prodávají majetek r. 1612 sousedovi Václavovi Budovcovi z Budova.

Tento majitel nechal upravit nově vjezd do zámeckého dvora v Klášteře obezděním gotického portálu, tak jak jej známe dnes. Po výstavbě nedalekého zámku v Hradišti, ztratil klášterský poněkud na významu a stával se spíš hospodářským střediskem panství. Za vlády Václava Budovce se ovšem hradišťsko hospodářsky povzneslo a díky němu se stává známé nejen v Čechách ale i v Německu a ve Francii.

Slibný vývoj byl zastaven v době po bělohorské bitvě, kdy r. 1621 je Václav Budovec z Budova, jako jeden z iniciátorů protihabsburského odboje popraven na Staroměstském náměstí v Praze, a jeho majetek zkonfiskován.  Poté panství koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti vyplenili kraj Švédové. Válkami a robotou těžce zkoušené obyvatelstvo je pokatoličťo-váno a nastává příliv německého obyvatelstva. Při rakousko-pruské válce r. 1778 zde s generálem Laudonem pobýval i Josef II. Během této války zde bylo pohřbeno mnoho vojáků, což dokládá dodnes množství křížů v bezprostředním okolí Kláštera.

Několik let po konci vlády Marie Terezie, byla na Klášteře postavena nová škola. Budova stojí na místě dnešního Obecního úřadu vedle kostela u pivovaru. V roce 1866 byl založen klášterským učitelstvem humoristický časopis „Škvor“, který tu vycházel s různými přestávkami až do 80. let.

Hlavní dominanta obce – pivovar se v Klášteře připomíná od r. 1570. V letech 1833-36 byl postaven nový na místě dnešní sladovny.
V roce 1864 byl provoz přestěhován do západního zámeckého křídla a po požáru zámku roku 1869 do prostor celého bývalého zámku. V těchto letech již byly úřady státní správy přesunuty z Kláštera do Mnichova Hradiště a klášterský zámek zůstal sídlem soukromých valdštejnských úřadů.

Nejznámějším klášterským občanem v dějinách obce je Josef Dürich. Bydlel ve mlýně naproti dnešnímu penzionu a restauraci Kristýnka. Byl to velmi vzdělaný člověk, zvolený členem říšské rady za staročeskou a později agrární stranu ve vídeňském parlamentu. Velmi aktivně se zapojil do odboje za samostatnost našeho národa v Rusku.

1. světová válka také poznamenala osudy několika klášterských mužů, kteří se zúčastnili odboje v československých legiích. Údaje o mezivá-lečném období se dají již docela dobře nalézt v dobových záznamech. Můžeme se z nich dozvědět např. přesné počty obyvatel, výměry pozemků, o stavbě vodovodu a bohaté spolkové činnosti v obci. Od roku 1922 je stanoven oficiální název obce: Klášter Hradiště nad Jizerou.

Druhá světová válka a ohrožení Německem, zde bylo silně vnímáno. Státní hranice po obsazení vedla již za sousední Bílou Hlínou a okolní obce Rokyta a Krupá s lesní oborou Klokočka byly již německé. V poválečné době odešlo několik stovek občanů osídlovat pohraničí po odsunutých Němcích.
Po poválečných časech se již píše nová kapitola dějin obce, o které nám ještě mohou povyprávět někteří pamětníci osobně. Byla a je nadále bohatá na různé události. A pokud by se k ní chtěl někdo podobným způsobem vyjádřit, či doplnit tento stručný výčet, může tak učinit i prostřednictvím těchto stránek…